Městská knihovna na Mariánském náměstí
Odkaz na mapu: Mapa
“Tak co, půjdeme?”
– a) navštívit knihovnu a projednou se přiučit něco z knih
“Drazí přátelé, půjdete se se mnou učit? Určitě se mezi vámi najde někdo, kdo by to opravdu potřeboval. Konec konců já to potřeboval vždy a můj otec mi to často připomínal. Nebyl jsem dvakrát dobrý student, raději jsem dlouhé hodiny seděl u svého klavíru… Myslíte si, že jsem svého otce poslechl? Samozřejmě že ne, nic mě neodradilo od mé lásky k hudbě, která mě provázela celý můj život. Ani to časté střídání škol mi nepomohlo, skládal jsem, kde jsem mohl a chopil jsem se každé příležitosti. No, někdo tu českou hudební historii napsat musel, a ne všichni mohou být uznávaní vědci… nebo úředníci, jak si přál můj otec,… ale to necháme na jindy.
Večerní písně je sbírka milostných básní českého básníka Vítězslava Hálka, která se skládá z 5 kratších milostných básní, které napsal pro svoji žačku a pozdější manželku Dorotku. I když dílo Večerní písně za své doby nesklidilo největší obdiv a bylo terčem kritiky například Janem Nerudou, bylo zhudebněno Dvořákem a později i Smetanou. Smetana cyklus zhudebnil roku 1879 a je to jeho jediný písňový cyklus, který za celý život zkomponoval. Hálkovy básně Smetanovi připomínaly jeho vlastní život a ztotožňoval se například s náměty jako touha po uznání práce umělce, život stárnoucího člověka či ztráta milované osoby.