Muzeum Bedřicha Smetany, které se nachází v budově bývalé Staroměstské vodárny, bylo založeno v roce 1926. Po rekonstrukci roku 1938 byla instalovaná stálá expozice a muzeum bylo slavnostně otevřeno za přítomnosti tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. V muzeu je například znázorněn rodokmen jeho potomků z prvního i druhého manželství.

Muzeum provádí celým životem Bedřicha Smetana, výklad je podtrhnut možností prohlédnout si kopie Smetanových dopisů, které psal v různých obdobích svého života. V muzeu se také nachází nákres, který znázorňuje Smetanu, když u slavnostního zahájení stavby Národního divadla poklepal na jeho základní kámen. K této události složil operu Dalibor. Nachází se tam také jeho klavír, na který hrál, spolu s jeho brýlemi. Muzeum také nabízí několik replik kostýmů z jeho oper a interaktivní zpracování výstavy pomocí hudebního doprovodu jeho skladeb.

“Páni, to bych fakt nečekal, že mi dokonce postaví i muzeum. Pane jo!….No to je neuvěřitelné… Ti lidé snad o mne a o mém životě vědí více než já sám. Nikdy by mě nenapadlo, že budu tak slavný. Dříve jsem bohužel pro mnoho Čechů byl jen dirigent, co když už komponuje, tak prý kopíruje Wagnera… Nu což, nevím, jak je tomu dnes, ale vypadá, že pro mnohé z vás jsem naopak až skoro hrdinou. 

Musím uznat, že mě hřeje u srdce slyšet opět svá slavná díla tady na jednom místě…No to je nádhera, podívejte! Oni dokonce i sehnali můj milovaný klavír! U něho jsem strávil tolik času, že snad ani není radno to počítat, tak krásně se na to vzpomíná. Jen se podívejte, s jeho pomocí se zrodila část české hudební historie…. No, sice má každý skladatel rád, když mu diváci tleskají po zdařilém uvedení jeho díla, ale tohle už je opravdu moc i na mě…vlastní muzeum, v životě jsem snad nebyl červenější. Pojďme, to už bylo dost toho vychvalování, půjdeme raději dělat něco jiného, jinak se mi rozklepou kolena. 

Radši si zajdu do: