Kostel sv. Štěpána

 Odkaz na mapu: Mapa
 

Kostel svatého Štěpána je pro Smetanu významným místem, jelikož se zde oženil se svou první manželkou Kateřinou Kolářovou. Svatba proběhla roku 1849, jejich vztah však trval již od roku 1842. S Kateřinou se seznámil v Jindřichově Hradci, kde bydlel se svou rodinou. Byla výbornou klavíristkou a se Smetanou spolu rádi hráli čtyřruční skladby. Neměl zatím ale žádné sociální postavení, a tak si ho Kateřina nechtěla vzít. Poté, co se stal majitelem hudební školy v Praze, Kateřina konečně přijala jeho návrh na sňatek. Později mu sama pomáhala s provozem hudební školy.

 

,,Nikdy se v člověku nepere tolik i často rozličných pocitů, jako když vzpomíná na svůj svatební den, obzvláště pak na ten první. Tady ve svatém Štěpánovi jsme si s Kačenkou řekli své ano a bylo to pro mne po tolika letech milostného trápení vymodlené ano. Jak moc to umělce semele, když může svou vášeň sdílet s další milou duší a ještě k tomu, když je to krásná mladá žena. Tolika čtyřruček jsme se nahráli a co teprve, když si vzpomenu na to napětí, co mě svíralo, když jsme sedíc blízko sebe naslouchali koncertům Berlioze, Schumannových či nakonec mistra Liszta, když se poštěstilo, že hráli lidem v Praze. 

Ani svému deníku jsem se o svém milostném soužení nezmiňoval, silné city lze těžko vlít do slov, místo toho jsem však skládal – mnoho jsem vyjádřil ve svých 7 dílných Bagatelách. O svém však vypovídá, že právě sedmý díl už jsem pojmenoval Nešvar. První nenaplněné vzplanutí tak ještě ve svazek manželský nevyústilo. Až později, poté, co jsem byl ochoten poddat se osudu dosud neúspěšného hudebníka, a tudíž stát se učitelem hudby, založit ústav a znáte to… celá ta má historie s žadoněním u Liszta…, jsem nashromáždil dost jmění, abych mohl zaopatřit ženu a konečně s úspěchem požádal Kačenku o ruku. 

I tak, člověk míní, život mění, vydoufané manželství šlo brzy po svatbě z kopce, neshody a pak naše ohromná tragédie… S Kateřinou jsme si prošli mnohými těžkostmi, smrt milovaných dětí může manžele v truchlení sblížit jako nikdy, nebo naopak odkrýt a oživit všechna dlouho skrytá nedorozumění a vzájemné rozdíly, což bylo naším případem. V našem dalším životě se toho tak mnoho natrápila, až sama nakonec zemřela na tuberkulózu, jako docela mladičká, tenkrát v Drážďanech, akorát při naší cestě domů.

Další stanoviště ->