Park národního probuzení

Odkaz na mapu: Mapa

“Radši zajdu do?”

 b) do parku

,,No, to víte, to máte prostě tak! Vždycky když se kdekoliv mluví o české hudbě, padnou vždy ta naše dvě jména, Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Je nutno podotkonout, že značně záleží na tom, které jméno padne jako první. Zkrátka si myslím, že jednoduše nemůžete naše díla jen bez rozmyslu postavit na protilehlé misky vah, to by nebylo spravedlivé. Dílo každého z nás má odlišný motiv a je jinačí, opěvuje jiné krásy, ale ani tak nikdy nemůže být sporu na tom, že oba dva máme na podobu české národní hudby více než výrazný vliv.

 Je také nutno podotknout, že se hudbě pana Dvořáka podařilo proniknout mnohem dále do světa a úplně někam jinam, než té mé, české, hřejivé a krásné. Zatímco pan kolega je známější spíše mimo Českou kotlinu, hlavně za tím velkým oceánem, v Americe, tak já budu mít navždycky místo v srdci každého Čecha.”

 

Přívětivá krajina

Skladba Přívětivá krajina je třetí ze čtyř částí skladby Črty op. 5. Všechny čtyři skladby spadají pod ještě větší celek s názvem České tance. Obecně je tato skladba méně známá a možná bychom ani neřekli, že ji napsal Smetana. Jednou ze zajímavosti skladby je určitě to, že je to skladba pro klavír. Jedná se o drobné dílo, které má většinou komorní provedení. Má písňovitou formu a běžnou harmonii, přesto má dílo vysokou uměleckou hodnotu. Smetana v díle vylíčil/zachytil své dojmy, nálady a vzpomínky. 

Celou skladbou nás provází stejný motiv, Smetana si s ním však velmi dobře pohrál. Nenajdete moc částí, kde je motiv na poslech stejný. Jednotlivé motivy nacházíme v nejrůznějších dynamikách (=hlasitost/síla jednotlivé části). Skladba je velmi krátká(jedna z nejkratších) a trvá něco kolem 2 minut. Závěrem by se dalo říct, že skladba je poklidná a bez překvapení.

Vztah k Dvořákovi

Bedřich Smetana se během svého života setkal s mnoha lidmi. Mezi ně patřil i o 17 let mladší Antonín Dvořák. V době, kdy se potkávali, pracovali oba v Prozatímním divadle. Smetana zde působil jako kapelník orchestru a později se stal jeho dirigentem, kdežto Dvořák byl varhaníkem v orchestru. Přestože však pracovali ve stejném divadle, velké přátelství mezi nimi nepanovalo.