Pěvecký spolek Hlahol vznikl v době kulturního rozmachu české společnosti v roce 1861 jako čistě mužský pěvecký sbor. V roce 1863 byl Smetanovi nabídnut post sbormistra, a ten ho na krátký čas přijal. Po ohluchnutí se stal tajemníkem spolku spolu se svým dobrým přítelem Josefem Srb-Debrnovem a setrvává zde až do své smrti.
Jednalo se o jedno ze Smetanových zlatých období. Zorganizoval a oddirigoval pražskou premiéru Lisztova oratoria Legenda o svaté Alžbětě, zkomponoval skladbu pro libreto Braniboři v čechách, psal kritiky hudebního života do Národních listů…

,,Když mi bylo nabídnuto řídit Hlahol, moc jsem nevěděl, jestli to přijmout, nebo ne, už tak jsem měl práce jak na kostele, ale nakonec jsem souhlasil, dokonce i dnes si říkám, jestli bych tenkrát neudělal líp, kdybych se věnoval jenom škole, ale co už. Jednou jsem navrhnul, abychom zpívali moji oblíbenou ukolébavku, kterou jsem často zpíval mé dceři Bedřišce. Nenapadlo mě ale, že by mě přemohl takový pocit stesku, moc se mi po ní stýskalo a pořád stýská. Musím si pročistit hlavu, abych začal myslet na něco jiného…, co bych podle vás měl udělat?”

a) Setkat se se starým známým – Další stanoviště -> – Pamětní deska Františka Škroupa

b) Jít si zatančit – Další stanoviště -> – Tančící dům

c) Jít si pohladit místní kočky – Další stanoviště -> – Kočičí kavárna